O nás

Když jsme se před lety poprvé seznámili díky jedné fence s plemenem leonberger, ihned jsme věděli, že náš první pes bude právě leonberger. Když nadešel čas, v roce 2004 jsme si domů přivezli "malé velké" štěně. Jmenoval se Enricco Assa Říčany a my jsme mu říkali Riči. Obohatil náš život o nový rozměr, miloval nás a my jeho. Náš Riči žil život plnými doušky, někdy jsme měli pocit, že chce stihnout 2x tolik věcí, než jiní psi, ale asi věděl proč. Ve svých čtyřech letech nás náhle opustil. Byl to šok a jen těžko jsme se s jeho ztrátou vyrovnávali. Nikdy na něho nezapomeneme a navždy zůstane v našich srdcích.  www.leonberger-enricco.wz.cz

Plánovali jsme pořízení nového kamaráda, ale stále jsme se na to necítili. Až jednou.....

Jela jsem na návštěvu štěňat k výborné chovatelce Jarce Šmrhové. Jela jsem tam bez jakéhokoliv záměru pořídit štěně, věděla jsem totiž, že už jsou volné jenom fenky a my jsme chtěli opět psa. S Jarkou si velice ráda popovídám a ještě pomazlím štěňátka před jejich odchodem do nových domovů, přemýšlela jsem. Návštěva rychle ubíhala a já ač nerada, musela jsem se vydat na cestu zpět. Šly jsme tedy pořádně pomazlit štěňátka. Najednou se ke mně blížilo štěně s modrou stužkou, moc se mi líbilo, a když jsem zaslechla, jak jeho chovatelka říká, že je to psík a noví majitelé volali, že si nemohou štěně vzít, moje srdce znovu vzplálo. Štěně už jsem držela v náruči, a když mne celou olízalo, byla jsem rozhodnuta. Odjížděla jsem s cílem přesvědčit zbytek rodiny, že tohle je osud, a že nadešel ten správný čas na nového psího kamaráda. Po probdělé noci rodina souhlasila.

Paní chovatelce jsem dala rychlou zprávu, že máme o psíka vážný zájem. Mezitím jsme vymýšleli jméno. Věděli jsme, že vrh je veden pod písmenem "J" a první nás napadlo jméno Jonáš. Moc se nám s manželem toto jméno líbilo. Jenže synovi se moc nezamlouvalo, a tak jsme hledali jména nová....Jim, Jasper, Jumbo, Jambo-Nico. Napadlo mě však, že pokud je štěňatům 9 týdnů, je možné, že už jména mají. Zavolala jsem proto do Milotiček a jaké bylo mé překvapení, když mi Jarka sdělila, že psík už jméno má a že se jmenuje.... JONÁŠ:-) "To snad není možné, to musí být skutečně osud", říkali jsme si a s touhou v srdci čekali na den, kdy si malého Jonáše přivezeme domů.

Věříme, že se mu bude u nás líbit, a že nám pomůže zahojit to bolavé místo v srdci po zrátě Ričiho. A my mu jeho lásku budeme s vděčností v srdci oplácet.

Vítáme tě Jonášku:-)